Tak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných. Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009) a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román o ztrátě panenství. Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018). Kristýna však nezůstala pouze u psaní povídek. Po úspěšném románu Krev pro rusalku (2018), který se v roce 2021 dočkal i druhého vydání, se vydala do Brna s fantasy románem Zřídla (2019), následovala sci-fi série Města, v rámci které zatím vyšly romány Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021), a v neposlední řadě se také podílela na antologiích Lockdown (2021), Krásky a vetřelci: Pulp stories (2021) a Zákon genu (2022). Od roku 2020 pracuje společně s Františkem Kotletou na sci-fi sérii Legie, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.