Jaké otázky hýbou zdánlivě nehybným systémem? Co může za problémy, které dnes pozorujeme ve vzdělávacím systému? Zapomeňte na tu poslední i všechny příští nepovedené reformy školství. Co může za problémy, které dnes pozorujeme ve vzdělávacím systému? Tomáš Feřtek se zamýšlí nad vlivem poznatků neurověd, technologického boomu i sociálních nerovností na dnešní školy. Popisuje, jak se mění způsob nabývání vědomostí, prohlubování poznání či motivace učit se. Situaci ve školství, jak je popisována v médiích, dává autor do kontextu a ukazuje proměnu českého školství za posledních deset let.

Co nového se může objevit v tak klasické oblasti zkoumání, jakou je filozofická estetika? Přesto je v posledních letech výzvou pro psychology, biology či neurovědce. Pokoušejí se odhalit, v čem působnost uměleckých děl spočívá či jak umění souvisí se šťastným životem. V tomto textu filozofka a publicistka Tereza Hadravová spojuje filozofickou reflexi umění a experimentální bádání. Dotýká se přitom otázek kýče a kvalitního umění či problému, jak lze zdůvodnit existenci umění z hlediska evoluce.

Futuristické vize předpokládaly, že rozvoj technologií každému z nás umožní v práci trávit méně času. I když se kolem nás změnilo mnoho, nejběžnějším modelem vztahů na pracovišti zůstává hierarchie nadřízený–podřízený. Mohl by náš vztah k práci i ke kolegům vypadat jinak? Kniha rozebírá aktuální hledání nových cest, jak nastavit organizace a vést spolupracovníky. Budou vůbec ještě management či manažeři potřební? Jak bychom pracovali bez nich? Čtvrtý díl edice Co je nového?

Film nežije pouze v kinech. Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání. Pulzujícími tématy tohoto oboru jsou filmozofie, neuroestetický přístup k vnímání filmů, ale také studium cinefilie, výrobních a distribučních mechanismů či festivalů. Obor filmových studií tak je prostorem poznání, v němž se potkávají různé sociální i empirické vědy. Návštěvu kina tato hutná a krásná kniha zpestří úvahami o distribučních strategiích či o fungování vlastního vnímání.

Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které mají ve čtyřech letech sebedisciplínu, budou v životě úspěšnější? Takhle jednoduše lze podle populární psychologie rozumět světu. Jak ale vypadají složitější příběhy? Psychologové chtějí upevnit základy své disciplíny, které byly položené ve dvacátém století. A při tom zjišťují, že některé zažité teze již neplatí. Útlá a čtivá kniha přemýšlí nad tím, jak se v nových poznatcích psychologie orientovat bez zavádějících zjednodušení.

Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci? Nebo se naopak máme těšit, že budeme mít více času na jiné aktivity? Máme se obávat vzniku super-inteligence, která bude znamenat konec lidstva? Kniha přináší přehled aktuálních celosvětových trendů ve výzkumu umělé inteligence, vysvětluje její podstatu a používané techniky. Nahlíží tak pod pokličku více i méně medializovaných výstupů umělé inteligence. Čtenář se dozví, jakou škálu problémů se pokoušejí systémy založené na umělé inteligenci řešit, jak vlastně tyto systémy fungují a jaké nové otázky s sebou pokrok na poli umělé inteligence přináší.

Logika poutavě a z mnoha úhlů. Přehledný a srozumitelný vhled do logiky, která se na počátku jednadvacátého století rozvětvuje a je používána v mnoha oblastech. Zjistěte, jak logici pracují a k čemu jim slouží složité rovnice plné úsudků. Jakými způsoby je tato vědní disciplína propojena s jazykem, matematikou, informatikou či psychologií a jak se prolíná s metafyzikou či jaké filozofické problematiky otevírá. Uvidíte také, že současná logika prohlubuje i kritickou reflexi toho, co jí matematika a matematické modely reálného usuzování skutečně přinášejí.

Zajímá vás, co se děje s Higgsovým bosonem, temnou hmotou nebo devátou planetou naší sluneční soustavy? Jak a o čem se dnes ve fyzice přemýšlí a co ukazují aktuální výzkumy? Úžasný svět představuje významná česká vědkyně, díky níž odhalíte tajemství, která vám ve škole neřekli, a budete moct svět nahlídnout z nových perspektiv.

Co se děje na hudební scéně 21. století. Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje proměny distribuce, tedy cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v naší posttechnologické době. Autor Pavel Klusák přináší do knihy materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.

Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha sleduje právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích. S prolomením hranic Nietzschem nic neskončilo, právě naopak. Filozofie i nadále překonává horizonty a nastoluje klíčové otázky. Ovlivňuje a zasahuje mnoho jiných oborů. Zážitek myšlení tohoto textu vás pohltí a v důmyslné úvaze, co je to vlastně „nové“, ukáže, jak současná filozofie pohlíží na média, smysl, odchylování a navazování – i v kontextu motivu hranice, jenž rezonuje nejen touto knihou, ale také celou společností.

Jaká práva má umělá inteligence? Pravidla přijatá dnes se zítra stávají zastaralými. Jak právo reaguje na dynamiku současného světa? Jak se staví k novým technologiím, které vychází z umělé inteligence a sběru velkého množství dat? Proč se soukromí může stát v 21. století jen iluzí a jak jej může právo chránit? A co je to vlastně právo v dnešní době, jaký je jeho smysl a význam? Kniha má ambici odpovědět na tyto i další aktuální otázky a podat čtenáři přehled o výzvách, kterým moderní právo v 21. století čelí.

Jediný česky psaný přehled a teprve druhá kniha v českém jazyce z oblasti game studies. Jak hry vypráví příběhy a jak se měnila jejich role ve společnosti? Co prokázaly výzkumy k léta medializované otázce, zda hraní her zvyšuje agresivitu hráčů? Jaké etické otázky nastolují počítačové hry? Proč a jak vlastně hrajeme? Aktuální bádání, filozofické diskuse a způsoby přemýšlení v oboru herních studií představuje nejvýznamnější česká herní teoretička.

Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula adrenalinu. Ten se stal biochemickou celebritou, pojítkem kmenů těch, kteří vyhledávají extrémní zážitky a jdou za hranu všednosti. Jak dnešní sociologie zkoumá podobné kulturní fenomény? Co se můžeme dozvědět o společnosti díky studiu materiality či sítí?