Jak Masaryk vymyslel Československo Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců! Komiksový cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika rozpadá (1992). Každý díl je originálním výtvarným zpracováním jedné klíčové etapy moderních dějin naší země. 1. Jak Masaryk vymyslel Československo 2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi 3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha 4. Jak se KSČ chopila moci 5. Jak Gottwald zavraždil Slánského 6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval 7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77 8. Jak se stal Havel prezidentem 9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát.

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Historie se opakuje. Češi opět nemají svůj samostatný stát. Byli jsme před Mnichovem, budeme i po něm? Prezident Beneš doufá, že ano. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné "zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné, je třeba vytvořit situaci, která z Československa udělá nikoli jen oběť nacismu, ale také spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje.

Únor 1948. Velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.

Gottwald je čtvrtým rokem u moci. Mohl by být šťastný, ale není. Utápí se ve strachu a v alkoholu. Rusové se k němu i k nejvyšším představitelům Československa chovají jako k pomocnému personálu, nejde to přehlédnout. Teď se mezi československými soudruhy začíná šířit strach – bude třeba obětovat jednoho z nich, aby dokázali, že nepřátelé socialismu nejsou trpěni ani ve vlastních řadách. Jeden z nejtemnějších příběhů novodobé české historie postrádá kladné hrdiny.

Srpen 1968. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví?

Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíhá proces se skupinou The Plastic People of the Universe, který poutá mimořádný zájem veřejnosti. V normalizačním bezčasí se cosi začíná měnit.

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Když v listopadu 1989 lidé na náměstích zvonili klíči, asi nikoho nenapadlo, že jedním z prvních velkých výsledků revoluce bude rozpad společného státu. Co ho vlastně drželo pohromadě, pokud ho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadu došlo, když nakonec tolik lidí na obou stranách zaskočil? Je to příběh staršího a mladšího bratra. Ten starší je si mladším sourozencem do té míry jist, že často neslyší, co mu ten druhý říká. Když ale národ dospěje do stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholí vznikem vlastního státu, neexistuje způsob (kromě násilí), jak mu v tom zabránit. Češi to zažili na vlastní kůži v roce 1918, a v letech 1989–1992 jim to historie s jejich slovenskými bratry zlomyslně zopakovala.